Home arrow Články arrow Pravda o výsadkářích z elitního holešovského pluku
Vojenskyklub.cz | Pondělí, 23 září 2019
KPHVJT
KPHVJ Mordové rokle, z.s.
založený dne 27.11.1999 v restauraci „U vrtule“ ve Zbožíčku u Nymburka.
Třebestovice, Kerská 160, PSČ 289 12
Pravda o výsadkářích z elitního holešovského pluku
Napsal Tomáš Litera   
Neděle, 03 září 2006
Pravda o výsadkářích z elitního holešovského pluku

autor: Michal Kubík

Praha 20. srpna 1968

Přibližně ve 23:00 přijímá kontrolní věž pražského letiště tísňové volání sovětského dopravního letounu, který žádá o svolení k nouzovému přistání. Ještě předtím než letoun úplně zastaví, už z něj vyskakují příslušníci elitního sovětského útvaru Specnaz. Okamžitě se spojují s dalšími v civilu oblečenými příslušníky útvaru, kteří dorazili do republiky v předchozích dnech běžnými civilními linkami a byli vyzbrojeni příslušníky KGB z tajných skladů zbraní, které byly na našem území ve velkém počtu.

Za tichého souhlasu vedoucího pasové kontroly, který byl již dlouho agentem KGB, obsazují letiště. V okolí letiště zabavují veškeré dopravní prostředky. Mezitím letadlo, kterým přiletěli, se přesouvá na konec přistávací dráhy a navádí další sovětské letouny naložené tanky a pěchotou druhého sledu na přistání. Využívá k tomu signálních světel a vestavěnou radiotechniku instalovanou na palubě letadla.

Po přeskupení se jednotky Specnaz spojují s dalšími týmy, které se dostávaly nenápadnými cestičkami do republiky jako sportovci či turisté a postupně, za spolupráce kolaborujících skupinek z tajné a zpravodajské služby, obsazují rozhlasové a televizní stanice, velitelství bezpečnosti a další strategická zařízení.

Během dalších 24 hodin je na našem území rozmístněno celkem 500 000 vojáků Sovětského svazu, Polska, NDR, Maïarska a Bulharska. Sovětský svaz má plnou kontrolu nad Československem.

Celá akce představuje bezchybné a vysoce účinné použití speciálních výsadkových sil.

Holešov 21.srpna

Zatímco mnohé jednotky jsou zaskočeny invazí, velení 7. výsadkového pluku bylo o událostech informováno nadřízenými ze Zpravodajské zprávy již v brzkých ranní hodinách a vyvíjí rozsáhlou činnost. Řada příslušníků pluku v civilním oděvu opouští kasárna a sbírá informace o směrech postupu a dislokaci okupačních sil. Před příjezdem sovětských tanků odjel z Holešova i radiovůz, který následně zajišťoval šíření pražského rozhlasu.

Sověti dorazili před holešovská kasárna jednadvacátého dopoledne. Byla to tanková gardová jednotka „železné divize“ ze Lvova. Doprovázel jí průzkumný prapor. Skutečnost, že Sověti poslali své elitní jednotky právě do Holešova, naznačuje, že měli podrobné informace o vycvičenosti a kvalitách holešovského pluku. Okna a celá kasárna ovšem byla již opevněna. Jako první vjel na nádvoří obrněný transportér, ale okamžitě ze všech oken na Sověty mířili výsadkáři svými RPG-7. S velením sovětských vojáků vyšel vyjednávat Miroslav Šedina doprovázený velitelem pluku Vladimírem Košanem.

Sověti požadovali okamžité odzbrojení vojáků. Na nic takového výsadkáři nehodlali přistoupit a naopak jim sdělili, že pokud by se pokusili o sebemenší náznak útoku, použijí výsadkáři proti jejich tankům RPG a krvavě je odrazí. Po výhružkách a debatách to Sověti raději vzdali a stáhli se do uctivé vzdálenosti dva kilometry za pole a sledovali dění v kasárnách raději z povzdálí. Takový měli respekt.

Výsadkáři vyslali ozbrojenou hlídku na ochranu pošty a několika dalších institucí. Také radiovůz neustále jezdí a šíří vysílání pražského rozhlasu. Rusové za ním poslali transportér, ale po několika honičkách a po pár náznacích výsadkářů, že to nebudou tolerovat, to Rusové nechtěli hrotit a stáhli se zpět do polí.

21. a 22. srpna

Určitý zlom nastává v noci z 21. na 22. srpna. Velitelství pluku dostalo ze zpravodajské správy rozkaz zjistit, kde jsou zadržováni českoslovenští představitelé v čele s Alexandrem Dubečkem a Ludvíkem Svobodou a připravit plán na jejich osvobození.

Situace byla však v té době velice nepřehledná. Ze všeho nejvíce se nedostávalo důvěryhodných informací. Podle původního předpokladu měli být naši politici zadržováni na sovětské ambasádě. Pokud by tomu bylo skutečně tak, byl by případný zásah velice komplikovaný. Velvyslanectví bylo v té době silně opevněno, kolem bylo spousta tanků a vojáků.

Další informace hovořily o tom, že jsou naši představitelé zadržování v Polsku. Výsadkáři zvažovali možnost, zda by nebylo možné zmocnit se letadel a nad inkriminovaným místem shodit výsadek. Osvobozené politiky by pak dopravili zpět do republiky v malém letadle kopírující terén tak, aby zmátlo radary.

V dalším dění bylo rozhodnuto o vyvedení části vojáků (dvou čet) do Hostýnských vrchů. Zde měli budovat ohniska odporu. Zdejší terén byl mnohem příhodnější pro případnou obranu. Všude byla spousta roklí a těžce přístupných míst. Navíc výsadkáři místní lesy dobře znali, pravidelně v nich cvičili. Padlo rozhodnutí o vedení partyzánského boje.

Šedesát výsadkářů se dostalo nenápadně ven z kasáren i s výzbrojí. Jejich odchod bylo třeba důkladně maskovat, již v té době bylo jasné, že někteří spoluobčané spolupracují se Sověty.

Výsadkáři ubytovaní v lese postupně budovali v okolí Tesáku velitelské stanoviště a několik bunkrů. Bylo to úmorné, neměli k dispozici žádnou ženijní techniku, pouze polní lopatky. Mezitím se i nadále opevňovali i vojáci v kasárnách. Po dalších dvou dnech dostali informaci, že Dubček a další politici jednají pod tlakem v Moskvě. Po zvážení všech možností byla nakonec celá záchranná akce zrušena.

Moskva byla nereálný cíl, výsadkáři měli k dispozici pouze dva vrtulníky, na kterých předtím prováděli výcvik a i kdyby se nějakého letadla zmocnili, byli by určitě sestřeleni, panoval totiž bezletový režim nad celým územím. Fakt, že byl tímto obtížným úkolem pověřen právě Holešovický pluk, nebyla rozhodně náhoda. K diverzním úkolům byla od roku 47 u nás cvičena naše první výsadková jednotka. Po únoru 48 byly tyto metody označeny za „zápaïácké“ a výsadkáři byli po sovětském způsobu cvičeni v hromadném seskoku. Počátkem 60. let velení naší armády nakonec zjistilo, že mu chybí speciálně vycvičení vojáci, kteří by byli schopni operovat v malých skupinkách dlouhodobě v týlu protivníka, narušovat jeho komunikace, přepadat velitelství a likvidovat strategické rakety. Proto byl v roce 1961 založen holešovský výsadkový pluk. Do vínku dostal nejmodernější výstroj a výzbroj. Mimo jiné nově vyvinuté, špičkové samopaly vz. 61 Škorpion a RPG-7. O charakteru útvaru napovídá i to, že byl přímo podřízen zpravodajské zprávě.

Tomu všemu měl být ale stejně brzy konec. Velení v Praze se začalo rozkládat. Jeden rozkaz vyvracel druhý. Armáda, stejně jako celá společnost, byla stále více rozpolcena. Postupně začalo i v armádě nastupovat normalizační vedení. To se důrazně ptalo proč výsadkáři mířili na sovětské „spojence“ svými zbraněmi. Tyto otázky se staly osudnými nejen pro většinu důstojníků výsadkového pluku, kteří museli postupně armádu opustit, ale i pro pluk samotný. Byla mu totiž odňata bojová zástava a jednotlivé jednotky postupně rozděleny k jiným útvarům. Éra výsadkářů v Holešově definitivně skončila.

Za jejich hrdinný postoj a snahu bránit naši vlast před vojsky okupantů a představitele našeho státu jim touto cestou děkujeme.

 
Poslední novinky

© 2019 Vojenskyklub.cz
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.